ROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA - 11. STOLETÍ
· Silné zdivo z kamenů nebo cihel, lomené zdivo – z neotesaných kamenů, kvádříkové zdivo – kameny opracované do kvádrů
· Těžká valená klenba
· Mohutné sloupy a pilíře
· Malá okna, malé dveřní otvory, okna sdružená
· Rotundy měly 1 a více apsid (apsida = půlkruhová přístavba s oltářem)
Rotunda sv. Martina – nejstarší dochovaná rotunda, na Vyšehradě
Rotunda sv. Longina – Nové město, Štěpánská ulice
Břevnovský klášter
Klášter a bazilika sv. Jiří – Pražský hrad, vedle chrámu sv. Víta, dnes NG
Starý královský přemyslovský palác
Zbytky Juditina mostu
GOTICKÁ ARCHITEKTURA - 12.STOLETÍ
RANÁ GOTIKA
· jednoduché
· nepravidelné zdivo
· málo zachovaná
Staronová synagoga (pařížská ulice)
Klášter sv. Anežky (dnes NG)
Vyšebrodský klášter
VRCHOLNÁ GOTIKA
· velký rozvoj architektury
· vliv Francie
· složité klenby
· komplikované kaple
· experimenty s půdorysy
Památky církevní
Chrám sv. Víta
Kostely sv. Jindřicha, Apolináře, Štěpána, Panny Marie Sněžné (mimořádně vysoká klenba, bez věže)- Praha
Karlův most - staroměstská brána
Staroměstská radnice (pravá část gotická, levá renesanční, gotická věž, síň, vestibul)
Dům u kamenného zvonu (skoro nic původní po rekonstrukci)
Karolinum (vnitřek gotický, barokní průčelí)
Chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha
· stavitelé: Matyáš z Arrassu (postavil chrám po triforium, pak zemřel), Petr Parléř, Josef Moker (dostavěl chrám v 19.st)
· novogoticky dostaven
· trojlodní půdorys, příčná loď
· ochoz s věncem kaplí
· jižní průčelí- gotické- slavnostní vchod se zlatou bránou, mozaika (poslední soud), kruhové okno
· hlavní věž- nedokončena v gotice→ renesanční helmice, největší pražský zvon
· opěrné oblouky zakotveny v opěrných pilířích
· opěrný systém tvoří samostatnou konstrukci→ stavba by se obešla beze zdí i bez kleneb→ obrovská okna
· více než 100 chrličů
· interiér- síťová klenba, triforium- busty od P.Parléře (14 soch světců, arcibiskupa Arnošta z Pardubic a Karla IV., jeho žen, busty stavitelů P.Parléře a Matyáše z Arrassu)
Svatováclavská kaple
· samostatná kaple
· odlišná architektura, nástěnné malby, na stěnách drahé kameny a zlato
· uložený korunovační klenoty, hrob sv. Václava
Královské mauzoleum
· - mramorová hrobka
Kaple sv. Kříže
· z ní vchod do krypty, kde je hrobka českých králů
POZDNÍ GOTIKA
· složité klenby: plamenná, hvězdicová, sklípková, síťová
· žebra někdy mají jen dekorativní funkci
· pozdně gotické památky velmi často přecházejí do renesance
· významní architekti
o Matěj Rejsek (prašná Brána, chrám sv. Barbory)
o Benedikt Riedl (Vladislavský sál, sv. Barbora)
Prašná brána - na místě původní brány dvorské, dokončena v 15.st, architekt Matěj Rejsek, sochařská výzdoba (králové, andělé, čeští patroni, světci, Kristus, Panna Marie s Ježíšem). Různé druhy kleneb - hvězdová (1.patro) a síťová (2. a 3. patro)
RENESANCE - 16. STOLETÍ
· souměrná kompozice,
· horizontalita,
· obdélníkobitá okna, zvýrazněná sloupy
· římsy, arkýře, lodžie, sgrafita, fresky, balkóny, dekorativní zábradlí, špičaté štíty
Belveder
Letohrádek Hvězda
Schwarcenberský Palác
BAROKO- 17. STOLETÍ
· smysl pro dominantu – výrazný prvek v krajině
· barokní dualismus – kontrast klidné fasády s dynamickou výzdobou uvnitř
· klenba – hlavně valená, česká placka
· typy staveb
· kostely, kláštery, poutní místa, jezuitské koleje, kaple, boží muka, fary
· zámky, letohrádky, statky, paláce, měšťanské domy, zahrady
· stavitelé
· Kryštof a Kilian Ignác Dienzenhofernové
· Jan Blažej Santiny – barokní gotika – používá gotické architektonické prvky
· Památky
·
chrám sv. Mikuláše - na Malé straně; pol 18. stol – věž upravená později, stavitelé – Dienzenhofernové; hlavní loď s kupolí, nástropní fresky, plastiky, cyklus obrazů Kristovy pašie od Škréty
Břevnovský klášter
Klementinum- jezujitská kolej, architekti – Luragové a Dienzenhofernové; 4 dvory, sály, křížová chodba, 2 kostely(sv Slvatora a Klimenta), zrcadlová kaple; bohatá výzdoba – štuky, fresky, sochy od Brandla
Kostel sv Jakuba na Starém městě - původně gotický, průčelí barokní; zdobený – štuky, sochy - Brandl, fresky – Škréta
Chrám sv Mikuláše na Staroměstském náměstí
Valdštejnský palác
Černínský palác
Lobkovický palác
Toskánský palác
ROKOKO- 18. STOLETÍ
· Převládá světská a drobná architektura (letohrádky, zámečky). Nejvíce se projevuje v interiéru. Nesmírně zdobné.
Palác Kinských: zvenku Rokoko, uvnitř spíše Baroko
ROMANTISMUS- 19. STOLETÍ
· zájem o historii se v architektuře projevil obnovou antiky a poté i románského slohu a gotiky (=neorománský sloh, neogotika), neorenesance (hl. světské stavby), neobaroko, druhé rokoko
kostely: sv. Petra a sv. Pavla na Vyšehradě
ve stylu neorománském: bazilika sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně
neorenesance: kostel sv. Václava na Smíchově
GENERACE NÁRODNÍHO DIVADLA- 19. STOLETÍ
· Národní divadlo- neorenesanční budova, vlivy klasicistní (sochy), romantické (většina děl- zobrazení dějin, krajiny) , vlivy národního obrození (vlastenectví)
· 1868 položen základní kámen ND (architekt Josef Zítek)
· 1881 vyhořelo
· 1883 rekonstruováno (Architekt Josef Schulz)
· Rudolfinum- neorenesance; Josef Schulz a Josef Zítek
· Národní Muzeum- neorenesnce; Josef Schulz
UMĚNÍ 90. LET 19. STOLETÍ- SECESE- POČ. 20. STOLETÍ
· Nepřinesla nový architektonický styl ve smyslu stavby- šlo jen o výzdobu
· Nové funcke staveb- koncertní haly, nádraží, tržnice
Obecní dům- elektismus( secese, novorenesance, baroko); Balšánek, Polívka
Rašínovo nábřeží
Dům u Nováků
Dům u Topiče
Hlavní nádraží
Výstaviště
KUBISMUS- 20. STOLETÍ
Dům u Černé Marie Matky Boží- muzeum českého kubismu; Josef Gočár
Učitelské domy v Praze
FUNKCIONALISMUS- 2. POL. 20. STOLETÍ
· Architektura je výsledkem funkcí; Funkčnost a Konstrukce- kostra uvnitř, na povrchu pokožka.
· Snaha stanovit pravidla, formy typy- seriové opakování
· Rovná střecha, prostor parta bývá vydzvyžen na sloupcích, bez ozdobných prvků
· V prostoru se uskotečňuje harmonie protikladů- funkčnost a účelnost+ problematika krásny, funkcionální krása
Národní technické muzeum v Praze- pozdně funkcionalistická budova v silně klasicizujícím pojetí
Budova našeho gymnázia- Evžen Linhart, 1936- 37, půdoris do tvaru písmene „T“
SOCIALISTICKÝ REALISMUS
Hotel Crowne Plaza- Podbaba- Jedná se o jednu z nejtypičtějších ukázek socialistického realismu v Praze, je zařazen do seznamu kulturních památek. Budova byla postavena v letech 1952 až 1954 z rozhodnutí tehdejšího ministra obrany Alexeje Čepičky (ten prý doufal, že slavnostního otevření se zúčastní i Josif Stalin). Celkem má budova 16 pater, výška činí 88 m, z toho vlastní budova měří 67 m, kalich 10 m a hvězda 1,5 m. Budova prošla v letech 1996–1997 celkovou rekonstrukcí. V současné době disponuje 254 plně klimatizovanými pokoji a osmnácti konferenčními místnostmi, jež mají kapacitu 400 osob. Součástí stavby byl také i protiatomový kryt, ve kterém by mohlo přežít 600 osob po dobu 14 dní, ten byl však nakonec přeměněn na šatny zaměstnanců. Hotel je dnes součástí mezinárodní hotelové sítě InterContinental Hotels Group obchodující pod značkou Crowne Plaza.
MODERNÍ PRAŽSKÁ ARCHITEKTURA
Tančící dům- jinak také Ginger and Fred, dokončený roku 1996, stojí v Praze na pravém břehu Vltavy na rohu Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí. Jedná se o první stavbu špičkových světových architektů, která byla v hlavním městě po sametové revoluci realizována. Pojmenován je podle tvaru svých dvou nárožních věží, inspirovaných slavným meziválečným tanečním párem Freda Astaira a Ginger Rogersové. Tančící dům navrhl Vlado Milunić spolu s Frankem O. Gehrym, kterého k projektu přizval investor. Interiéry kanceláří investora byly z části svěřeny britské architektce českého původu Evě Jiřičné.
Žádné komentáře:
Okomentovat